Historie obce Pohledec

     První písemná zpráva o Pohledci je z roku 1348. V tomto roce byly v Brně založeny zemské desky, do kterých byly zapisovány majetkové převody svobodných statků. Hned ve druhém zápise je zpráva, že Jimram z Kamene prodal pánům z Boskovic majetek náležející k hradu Kámen (Zubštejn). V odprodané části je spolu s okolními obcemi (Zubří, Rokytno, Studnice, Medlov) uveden i Pohledec. Samotný prodej byl však pravděpodobně uskutečněn před tímto zápisem v 1. polovině 30. let 14. století.

     Obec tedy vznikla někdy na přelomu 13. a 14. století na kolonizačním území pánů z Medlova, předků pozdějšího významného rodu pánů z Pernštejna. Jejich prvním sídlem v oblasti byl hrad Kámen, později zvaný Zubštejn.

     Za pánů z Boskovic se centrem jejich zdejšího panství stal hrad Pyšolec u Víru. Od té doby Pohledec sleduje osudy pyšoleckého panství, které podléhalo složitým majetkovým přesunům. V roce 1446 získal pyšolecké panství Jan z Pernštejna. Od té doby již zůstal Pohledec u pernštejnského panství a po jeho rozdělení v roce 1500 se stal součástí jeho novoměstkého dílu.

V roce 1749 dostala obec vlastní pečeť. Ve znaku je vyobrazen běžící kůň.

Od roku 1960 je Pohledec částí Nového Města na Moravě.

V geologickém podloží probíhá vsí ve směru SZ-JV pásmo střídajících se pruhů amfibolitů a granulitů. Obě horniny jsou značně tvrdé, amfibolit tmavě zelený a granulit naopak téměř šedobílý s drobnými zrnky jasně červeného granátu. Zbytek katastru tvoří rula.

     V 17. století žil v okolí vesnice poustevník Jan Malý, který byl v roce 1676 pohřben v Olešné u hřbitovní zdi "ku příkladu jiným peciválům a lenochům".

Podle údajů z poloviny 17. století bylo u Pohledce naleziště železné rudy.

     Zajímavé jsou dva skalní útvary severně od vesnice. Vzdálenější Pohledecká skála (812 m), pro kterou se ještě dosud v okolí používá starší název Kaiserstein, je v zalesněném území uzavřeného vojenského prostoru. Na vrcholu jsou dvě radiové věže. Novější věž je vysoká 52 m a je velmi důležitým orientačním bodem v širokém okolí. Skalní útvar je známý jako naleziště záhnědy.

     Asi půl kilometru nad Pohledcem je osamocená, z dálky dobře viditelná Vávrova skála (735 m vlastní skála, 749 m vrchol kopce). Jde o chráněnou přírodní památku, která vznikla mrazovým zvětráváním zdejších migmatitických rul. Zvláštní tvar skály svádí k doměnce, že jde o bludný balvan. Je to však v podstatě vyvětralý suk z pevnější a tvrdší podložní horniny. V blízkosti probíhá důležité geologické rozhraní mezi moldanubikem a podstatně mladší svrateckou antiklinálou. Vávrova skála je poměrně dobře přístupná a je z ní široký, téměř ničím nerušený rozhled k jihu. V 30. letech zde ještě stály skály dvě, druhá byla později odtěžena a na jejím místě je sníženina lomu. Z okolí Vávrovy skály je jeden z nejhezčích pohledů na Nové Město na Moravě.

     Pohledec je rodištěm malíře a grafika Josefa Jambora (1887-1964), který si za stálé bydliště zvolil Tišnov a často pobýval také na Blatinách.

     U silnice z Nového Města na Moravě do Zubří je po levé straně kamenný křížek, kde byl 13. 4. 1945 německou policií zastřelen četnický velitel Hynek Hájek a těžce zraněn jeho syn Miroslav.

U Pohledce bývaly dva mlýny - Čejkův a Bezděkovský. U obou bývaly také pily.

www.weblight.cz

JAK SE VÁM LÍBÍ STRÁNKY?

Krásné (25 | 27%)
Líbí (19 | 20%)
Jde to (23 | 24%)
Nic moc (27 | 29%)
DĚKUJEME ZA NÁVŠTĚVU NAŠICH STRÁNEK - HASIČI POHLEDEC
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one